Nedělní nerozjímání

12. října 2014 v 17:29 | Bára |  Ze života divé Báry
Tak mě zase ráno, po přečtění některých vašich blogů, inspirovala Ta "neviditelná", když jsem u ní přečetla článek s názvem Svět je zkáza a lidé jsou jeho paraziti. A já doufám, že se nezlobí, když ji opět zmiňuji.

Co kdybychom všichni byli nevidomí? S touhle myšlenkou jsem si pohrávala dlouho.
Blog nám vlastně něco takového umožňuje. Kdo všechno je tu anonymně? Dovolila bych si říct, že většina. Necháváme všechny tyhle cizí lidi, ať vidí nás, ..co se děje vevnitř, v naší hlavě, srdci, ne pouze naši schránku. A někdy ani tu ne.
Když čtete něčí články nebo blog, představujete si jak dotyčný vypadá? Podle výběru slov, postav, popisu..?

Well, každý má svobodnou volbu a já už se rozhodla.
V čem je blog jiný než kterákoli jiná sociální síť?
Ať chceme nebo ne, naše nápady, myšlenky, pocity patří nám. A neměli bychom se k nim bát přihlásit.

Dám Vám nyní na výběr.

Buď rozkliknete celý článek a budete moct skoncovat s představami. Uvidíte Báru, která Vám tu vylívá srdce.
Nebo ho nerozkliknete a....opravdu musím říkat něco víc?
Tak zas někdy,
Bára :)




 


Anketa

Jak ses včera měl/a Ty?

Šlo to 31.8% (88)
Hrozně 18.4% (51)
Měla jsem se úplně super 21.3% (59)
Tak normálně 28.5% (79)

Komentáře

1 Luci Luci | E-mail | Web | 12. října 2014 v 18:35 | Reagovat

je pravda, že blog nám dává určitou anonymitu a záleží jen na nás, jestli se ukážeme, nebo naopak ne :) každopádně ty vypadáš sympaticky a máš krásný úsměv :)

2 Rezzy Rezzy | Web | 12. října 2014 v 21:30 | Reagovat

Jéé, jsi moc sympatická, krásná slečna :-) Já jsem nejdřív chtěla mít blog anonymní, ale už dávno to tak není :-D Kdoví, kdo všechno z okolí mi ho čte... Ale řekla jsem si, že to kašlu, prostě budu psát, co mám na srdci a ať si už o tom každý myslí, co chce. Ale občas... no, je fakt, že občas dost přemýšlím o tom, co napsat a co zveřejnit, když vím, že můj blog mohou číst lidé z mého okolí...
Někdy je to ale zajímavé, jak si některé lidi z blogu představujeme a když pak vidíme, jak vypadají doopravdy :-) Já jsem si tě například, nevím proč, představovala jako brunetku :-D Moc dobrý odhad teda nemám.

3 shira-elizabeth shira-elizabeth | Web | 12. října 2014 v 21:49 | Reagovat

Já jsem tedy doufám víc, než něčí písmenková představa.
O mém blogu ví snad všichni. Jenže to většinou nikoho nezajímá a když jo, tak ať si počte. Občas přemýšlím, co napsat a co ne.. Ale pak to většinou zametaforuju tak, že to člověk nepochopí, ani když to mě do očí přímo bije :)

4 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 13. října 2014 v 20:18 | Reagovat

na film se rozhodně koukni ! :)
tývade? och, pro mě je to strašně velká pocta, když mě takhle zmíníš ve článku :O jsi fakt strašně zlatá a jsem ráda, že se ti ten název tak moc líbil! :) děláš mi takovou radost!!!:)
máš naprostou pravdu, přesně tak, když čtu některé blogy, články, tak si autory představuji. A tebe jsem si nějak tak představovala, až na to, jako hnědovlásku :D :) páni, jsi fakt nádherná a přesně takovou jsem si tě představovala, krásnou, chytrou už od pohledu a prostě dokonalá jsi! :)
jsem strašně ráda, že ta moje otázka tě donutila k přemýšlení, je to pro mě fakt pocta :) kočko? co kdybychom se přidali do přátel na facbooku?
někdy jsem uvažovala o tom, že bych dala na blog svoji fotky, ale pak jsem si řekla, že radši ne, nechci, aby někdo z mého okolí věděl, že je to můj blog :))

5 B. B. | Web | 14. října 2014 v 11:34 | Reagovat

Páni! Zajímalo by mě, proč jsem si tě celou dobu představovala, jako brunetu :D

6 cincina cincina | Web | 14. října 2014 v 19:32 | Reagovat

Když čtu něčí články a blog je anonymní, tak si o člověku utvářím určitý obrázek a představuju si jak asi vypadá:)
Myslím si, že to dělají lidé i u mě na blogu.
Já kdysi jednou na blogu sdílela svou fotku, ale už bych to znovu neudělala. Ty články jsem díkybohu smazala a chci, aby můj blog byl anonymní. Nechci, aby mě lidi soudili podle toho, jak vypadám. Ať se dívají na to, co mám uvnitř:)
A musím ti říct, že jsem si tě představovala jinak:D... Ale jsi krásná:)

7 Kika Kika | E-mail | Web | 15. října 2014 v 10:28 | Reagovat

Já zrovna včera přišla na to, že blog.cz mám raději mnohem víc než kteroukoliv jinou sociální síť :-) Nevím proč. Přiznám se, že když jsem u někoho na blogu poprvé snažím se najít alespoň fotku, nějaké údaje o tom, kdo to píše, abych měla zhruba představu.

p.s.: Barča je neuvěřitelná sympaťačka!!!

8 Ellaria Ellaria | Web | 15. října 2014 v 22:58 | Reagovat

Ohledně myšlenky nevidomosti - zkus knihu Den Trifidů... Třeba ti to otevře nové obzory a úvahy, já nad tím přemýšlela opravdu dlouho... :-)

9 Vendy Vendy | Web | 18. října 2014 v 9:18 | Reagovat

Tak takhle vypadá Bára! Sympatická usměvavá holka, ke které bych si nedovedla představit myšlenky, které se jí míhají hlavou a přetvářejí se do psaných textů, myšlenky docela závažné. Nevidět? To je jedna z nejhorších představ. Kdysi jsem hrála takovu imaginární hru - kdybych měla oželet jeden ze smyslových orgánů (nebo část těla vůbec), co by to bylo? Poctivě jsem vyřazovala a nakonec jsem si řekla - stop. Proč jen přemýšlet nad tím, co bych  nemusela mít. Když to mám. Takže raději to, co mám, si užívám. Nevím jestli by pro mě bylo horší nevidět nebo neslyšet. Ani bych to nechtěla vyměnit za možnost nechodit nebo za možnost nemoct nic dělat rukama. Dokonce ani čich bych nechtěla obětovat, vůně vody, kosatců, narcisů, fialek, vůně pokosené trávy, vůně medu, dobrého jídla, vůně pečení.
Raději vidět, slyšet, čichat, chutnat, hmatat a chodit. Když je člověk kompletní, měl by si toho užívat... :-D

P.S. blog je asi určitým způsobem sociální síť. Jen trochu jinak vedená. A zaplaťpánbůh za tyto možnosti! :-)

10 Janča Janča | E-mail | Web | 19. října 2014 v 15:47 | Reagovat

Já si asi dotyčné autory článků a blogů moc nepředstavuju, ale když poprvé zahlédnu jejich fotku, jsou jiní, než jsem si myslela, že budou. Takže si v podvědomí vlastně každého tak trochu představuju a někdy jsem překvapená mile, jindy nemile. :D Což ale nevede k tomu, abych na nějaký ten blog s nemile vzhlížející osobou přestala chodit. Názory má skvělé a to je to, oč na blogu jde.

11 without-problem without-problem | Web | 21. října 2014 v 3:18 | Reagovat

[9]: Já teda za čich obětuju i sluch. Třeba by to věčné hučení, kvůli kterému nemůžu spát konečně přestalo a znakovou řeč se učím tak jako tak kvůli sestře. Třeba nedávno jsem krvácela. Nic mě nebolelo, a tak jsem si prstů celých od krve všimla teprve tehdy, když jsem zavětřilaželezo. A navíc pak jednoduše poznám, kdo je a kdo není nemocný.. oni ti nemocný mají trošku jiné aroma a na to všechno jsem já strašně moc citlivá :-D Ale máš pravdu, proč si jich neužít všech, když už jednou jsou. ;-)

12 Vendy Vendy | Web | 26. října 2014 v 9:35 | Reagovat

[11]: Máš asi hodně jemný čich. Je to zajímavý dar, i když svým způsobem i prokletí - pročichat se cestou v metru nebo v místnosti plné lidí (bez možnosti vyvětrat), to musí být mazec. Ale zase, přijít o vůni pečeného chleba nebo koláče, o vůni pomeranče, jasmínu, levandulí...
Včera jsem četla na jednom tagu, kdyby si měla vybrat mezi tím, přijít o ruce nebo o nohy. Ta holka si vybrala nohy a z hlediska praktičnosti je fakt lepší zachovat ruce. Ale nechtěla bych si vybrat... ;-)  :-)

13 Vivi Vivi | Web | 9. listopadu 2014 v 18:18 | Reagovat

Na blog píšem veľmi osobne veci a tak ostanem aj nadalej v anonymite, ale máš pravdu. Som rada, že už viem ako vyzeráš a vyzeráš krasne to sa musí uznať:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.