Říjen 2014


O Emily

23. října 2014 v 4:03 | Bára |  Rady, názory a výlevy srdcí
Uznávám, že povídka k tomuto tématu je poněkud delší a morbidnější. Je součástí projektu a jen Vy máte exkluzivní náhled.
V originálu se to jmenuje A Rose For Emily a kredit patří panu Williamu Faulkerovi. Pro mě to znamenalo noci a noci překládání a nemůžu úplně říct, že jsem s tím spokojená. Kdybyste mě mohli navést, poradit, co třeba nedává smysl nebo co je gramaticky špatně, ráda vyslechnu.
PS: Opravdu nevím jak tady udělat odstavce, proto jsou jednotlivé odstavce odděleny mezerou. ;)

A takhle já si žiju...

17. října 2014 v 22:46 | Bára |  Ze života divé Báry
Abych byla upřímná, příliš mě nebaví číst deníky ostatních lidí. Bylo by mi proti srsti jeden takový typický psát.
A tak jsem se rozhodla, tenhle článek zpestřit pomocí fotek.



Uvědomění

15. října 2014 v 11:10 | Bára |  Témata týdne
Sleduju čas ubýhat...7:11, 8:11, 9:11, 10:11....jako by mi chtěl Vesmír něco sdělit.

On se ten pohled na čas tak nějak změní, když člověku konečně dojde, že mu zbývají pouhé dva měsíce života. Jako když dostanete písemku z matiky bez předchozího vysvětlení látky. Kouzelná věc na matice je ta, že se dá odvodit, to ale může trvat i 5/6 daného času, a pak zbývá jen několik minut do odevzdání. To hektické psaní a přepisování. Člověku to dělá určitým způsobem dobře, je rád, že na to přišel, ale zároveň je jasné, že zadaný počet příkladů v časovém limitu, který ho tak tlačí, nezvládne. Někdo se nesnaží vůbec. Někdo i když se snaží, tak na to nikdy nepříjde, a ti šťastní jedinci...ti se s tím prostě nějak narodí. Takhle nějak bych popsala život - tu komplikovanou věc, která je momentálně v tuhle chvíli v každém z nás.

Jídlo taky chutná jinak. Lépe řečeno - jídlo chutná! Není to jen ta hmota, kterou občas přežvykuju v puse, aby mě udržela při životě. Cítím česnek tu a slaninu tam... úžasný pocit.
Spánek je fajn zabíječ času, roční sestra nesplatitelná investice, psaní jakýsi filtrovací mechanismus. Věčne zabořená v lékařských knížkách a dokumentech, psychologických analýzách a tragických koncích (měla bych říct začátcích?) mých příátel - jako bych se snažila přijít na to, proč jsem se dostala tam, kde jsem. Všechno ostatní bezvýznamná výplň.

Zírám na holé větve stromů a hromady barevných listů pod němi. Zuřivě se je pak snažím nalepit zpátky na strom a vždycky to skončí tak, že mě zasype duhový déšť, jak tam tak naštvaně stojím. Vím, že jakmile poslední lístek opadne, jsem nezastavitelně blízko zimě. Vím, že tehdy skončí něco krásného.

Nedělní nerozjímání

12. října 2014 v 17:29 | Bára |  Ze života divé Báry
Tak mě zase ráno, po přečtění některých vašich blogů, inspirovala Ta "neviditelná", když jsem u ní přečetla článek s názvem Svět je zkáza a lidé jsou jeho paraziti. A já doufám, že se nezlobí, když ji opět zmiňuji.

Co kdybychom všichni byli nevidomí? S touhle myšlenkou jsem si pohrávala dlouho.
Blog nám vlastně něco takového umožňuje. Kdo všechno je tu anonymně? Dovolila bych si říct, že většina. Necháváme všechny tyhle cizí lidi, ať vidí nás, ..co se děje vevnitř, v naší hlavě, srdci, ne pouze naši schránku. A někdy ani tu ne.
Když čtete něčí články nebo blog, představujete si jak dotyčný vypadá? Podle výběru slov, postav, popisu..?

Well, každý má svobodnou volbu a já už se rozhodla.
V čem je blog jiný než kterákoli jiná sociální síť?
Ať chceme nebo ne, naše nápady, myšlenky, pocity patří nám. A neměli bychom se k nim bát přihlásit.

Dám Vám nyní na výběr.

Buď rozkliknete celý článek a budete moct skoncovat s představami. Uvidíte Báru, která Vám tu vylívá srdce.
Nebo ho nerozkliknete a....opravdu musím říkat něco víc?
Tak zas někdy,
Bára :)


Ještě dýchám

5. října 2014 v 4:35 | Bára |  Ze života divé Báry
A co víc...žiju!

Pokud se mnou v poslední době něco extrémně pohlo, je to takhle písnička..tedy spíš klip. Po shlédnutí jsem hledala mozek pod stolem. A ne, ani po týdnu jsem nevymyslela, o čem by mohl být. Proto vás žádám o pomoct...
Pokud máte nějaké teorie, proč o tom nemít diskuzi?

Ovšem varuju, je to jen pro silné žaludky a pouze za světla!
Týden šel dobře, jeho podstatné úryvky si můžete prohlédnout na fotkách.

Druhé slunce, obyčejná duha, či znamení snad?

Moje kreativita se opět nekontrolovatelně projevila - na téma podzim!

A dnes jsem se konečně dostala k receptu od Meduňky, na který jsem se tak těšila! Ostružinové crumble u nás zabodovalo, a i když jsem měla jisté obavy, po dvou hodinách už z něj nic nezbylo.

A jak se máte Vy?