Komentáře

1 Robka Robka | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 8:01 | Reagovat

Pod vlivem tvého článku jsem se začala těšit na podzim.:-) A život - i když se může časem zprotivit a někdy pěkně lézt na nervy - je opravdu jako píseň, kterou si píšeme sami.

2 sw sw | Web | 18. srpna 2014 v 8:58 | Reagovat

Wow, dokonalé! A v pár bodech jsme se sešli... :D

3 Molly Molly | Web | 18. srpna 2014 v 9:54 | Reagovat

Tlukot srdce někoho, koho z celého srdce milujete- ano, ano, a ještě jednou ANO!!!

4 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 18. srpna 2014 v 12:48 | Reagovat

páni, to je boží článek :O ten konec si napsala úplně báječně. život je jako hudba,takže souhlasím s tebou. můžeš jí poslouchat jak ty chceš, pokadé hraje něco  jiného.. no prostě super článek. A v pár bodech to máme stejné! :)) a nejkrásnější je poslouchat srdce toho, koho milujeme! :) boží! :3

5 cincina cincina | Web | 18. srpna 2014 v 21:22 | Reagovat

Jak se říká, všude dobře, doma nejlíp:)
Chundelaté svetry a ponožky také nosím nejradši:) Chlupy z jídla vybírám teda dost nerada:D
Ale líbí se mi tvůj článek:) Je to takové... hodící se do deštivého počasí:)

6 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 19. srpna 2014 v 18:58 | Reagovat

ten komentář u mě na blogu, si napsala velice dobře, to, že představit si to ticho bez nás..jaké by to bylo asi pro rodinu. Ale jinak je dobře, že si to neudělala, a běžela za tím kamarádem!! byla by tě velká škoda :)) už na to nesmíme myslet.. musíme myslet na to že bude líp :))

7 sarush ef sarush ef | Web | 19. srpna 2014 v 22:19 | Reagovat

Po spontánnosti taky teďka hrozně prahnu.

8 Radfordová Radfordová | Web | 20. srpna 2014 v 18:44 | Reagovat

čím to je, že se mi ty momenty z života vytrácí?
fakt dobře napsáno. je v tom ta emoce, kterou jsem, aniž bych to věděla, už nějakou dobu úplně obcházela.

9 femme fatale femme fatale | Web | 20. srpna 2014 v 21:04 | Reagovat

klobúk dolu, napísala si to nádherne...
veľa z tých momentov poznám a zbožňujem ich...a práve tým, že nie sú to momenty každodenné ale niečím výnimočné, zaslúžené tým sú krajšie

10 homoleninus homoleninus | Web | 24. srpna 2014 v 14:39 | Reagovat

A já si furt myslím jak sem duchaplná...hovno. Tohle mě úplně položilo a je to...perfektní! Probudila si tím článkem ve mě nostalgii, chtíč a stesk naráz, ale taky něco jako těšení se, že tohle zas jednou přijde.
!!                             !! sem dojatá.

11 Té | Web | 25. srpna 2014 v 0:23 | Reagovat

Právě si zapříčinila, že se začínám těšit na podzim. Taky mám spoustu rituálů spojených s tímto obdobím a pravdou je, že ta podzimní melancholie umí být i příjemná. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.